Ráda bych zde s vámi sdílela báseň o Velkých Bílovicích, na které jsem se spolupodílela ..
Snad vás pohladí po duši, tak jako nás.
Olga ♥
Zastavení ve Velkých Bílovicích
Napsal Jiří Ján
Stoupáš-li ke kapli, cestičkou vzhůru hleď
Na květy katránu bílé jak její zeď
Pak stojíš u Hradišťku před Tebou rovin dálava
V oparu modravém chvěje se Pálava
V horkém dechu srpnovém třaslavě zní ptačí zpěv
Cesty přes vinice vedou Ti k srdci krev
Ať buší ve spáncích pro tu co máš tajně rád
Vlní se přes kopečky milenka, Tvůj vinohrad
Odcházíš, jen pro návrat chcete se sobě dát
Jinak bys nepřestál tu dřinu stálou snad
Nikdy Ti nelaje, co žádá, dobře ví
Jen k Tobě listovím promluvit tiše smí
V neděli na mši svaté srdcem k Bohu se obracíš
Neseš si v tichosti pod klenbu vlastní kříž
Odcházíš a vracíš se v tom koloběhu let
Tak jako Tvůj otec a před ním jeho děd
Buduješ a pracuješ, zvedáš se zas a zas
Jdou kolem klidná staletí i bouří hrozných čas
Nejsme tu navěky, ale žijeme ve věčnosti
Strom v květu za soumraku klidem Tě pohostí
Chladné jitro zrodí se z čerstvých slunečních ran
Do řádků při sběru studenou jsi mlhou zván
Po cestě co vystřídá v stoupání silnici
S ženou svou a dětmi bereš se k vinici
Na keřích růžových soudečky jsou šípků zas
Zní hudba v nápěvech v Tvém nitru plna krás
Bručivý a hluboký tón co brázda od pluhu
To basa promlouvá zakleta do luhu
Nesena přes louky v ten brzký ranní čas
Tehdy když paprsky probouzí barev jas
Rozlévají se v doubravách řeky sycené z potoků
Cimbál Ti ve sklípku zahraje do skoku
Pod klenbou oblohy zvoní ptactva písničky
Z úvozů bělostných zní to jak housličky
Ze stříbrných dlaní topolu vánek se teplý zved
A zpěvem skřivana vyhrává klarinet
Ve svátek narození Panny Marie se milá pro Tebe strojí
Všechny barvy léta září na jejím kroji
Růžová poupata réva a žluté hvězdice
Kalichy modravé jak oči světice
Věčně svěží malované na pantlích
Nezvadnou, ani když v krajině leží sníh
Verbuňk ve žlutých kalhotách a botách vysokých
Na hody po tři dny odevšad slyšet smích
Muzika vyhrává, město jde průvodem
Po cestě zastaví u křížku, pod stromem
Je to lípa, na jaře včelami bzučící
V kořenech ukrývá moravskou tradici